neděle 5. prosince 2004

Kofiho brejk

Psáno 5. prosince 2004.

Americká média a blogy mnoha lidí začaly spekulovat o výměně Kofiho Annana na postu generálního tajemníka OSN. Nejčastěji vyslovované jméno možného následovníka je Václav Havel, ačkoliv řada lidí má obavy o zdraví pana Havla. Reklamu českému exprezidentovi udělal následující článek Glenna Harlana Reynoldse, profesora práv na Univerzitě státu Tennessee, publikovaný asi před týdnem v novinách Wall Street Journal, a překlad tohoto článku je níže. Nápad nicméně předložily i další noviny, například Boston Globe ve svém sobotním článku "Annan je symptomem nemoci OSN" nebo nedělní vydání britského The Sunday Times. Vedle jména Václava Havla se někdy objevuje i Alexander Kvašněvský, polský prezident, jakož i Bill Clinton, jehož hlavním negativem jsou Kerryho prohrané volby.


Je čas na Kofi brejk

(Přestávka na kávu neboli výpověď pro Kofiho...)

Kofimu Annanovi se nedaří. Skandál ohledně programu "ropa za jídlo" obnažil chování Spojených národů ve vztahu k Iráku Saddáma Husajna, které se dá označit za přestupek, zločin, nebo rovnou za korupci. Znásilňování žen i dětí, prováděné mírovými jednotkami OSN, se sice nedočkalo takové pozornosti, jako kdyby šlo o vojáky americké, ale tyto skandály nicméně začínají mít důsledky. A schopnost OSN plnit svůj klíčový úkol - tedy zabránit jakékoli nové genocidě, jak OSN vyhlásilo po holocaustu a poté znovu po tragédiích v Kambodži a Rwandě - se zdá být stále méně věrohodná v důsledku pasivity OSN ve vztahu k probíhající genocidě v súdánském Darfúru. A k tomu všemu, OSN zatím nehrálo vůbec žádnou úlohu v řešení ukrajinské krize.

Věci se vyvinuly dostatečně špatně na to, že někteří začali volat po rezignaci Kofiho Annana, přičemž bývalý prezident České republiky Václav Havel je zmiňován jako náhradník. (Samolepky na nárazník, které praví "Havel generálním tajemníkem", se dají koupit přes Internet.) Ať zhodnotíte šance Václava Havla stát se generálním tajemníkem jakkoliv, srovnání Havla s Annanem je pro Annana devastující. Pan Havel je koneckonců hrdina svobody: muž, který pomohl přiblížit konec komunistické nadvlády ve východní Evropě, navzdory vlastnímu uvěznění a výhrůžkám smrtí - muž, který také měl sílu napsat "Se zlem je třeba se utkávat v samotném zárodku, a pokud to nejde jinak, je třeba se s ním bojovat s použitím síly". Pan Annan je na druhé straně muž kompromisů, který se stavěl za tyrany více než proti nim.

Ačkoli je takové srovnání trapné pro pana Annana, pro Spojené národy je ještě trapnější. Pan Havel jednou napsal českému diktátorovi [needitováno] Gustávu Husákovi: "Dosud jste si ... vybral ... cestu vnitřního rozkladu kvůli vzhledu navenek ... cestu prohlubování duchovní a mravní krize naší společnosti a pokračující degradace lidské důstojnosti, jejichž méněcenným smyslem byla ochrana Vaší vlastní moci." Totéž by se dalo říct o byrokracii OSN.

A to je možná jediný argument proti získání Václava Havla pro OSN. (Tedy kromě očividného nedostatku: Havel by pravděpodobně tuto funkci nepřijal.) OSN ztrácí poslední zbytky mravní věrohodnosti, a to i mezi těmi, kteří dříve byli organizaci nakloněni, spolu s tím, jak se míra zkorumpovanosti světové organizace stává příliš očividná, než aby ji bylo možné přehlédnout. Existují úvahy o náhradě - nebo diplomatičtěji řečeno o doplnění - Spojených národů novou Komunitou demokracií, jejíž podpora by se odvíjela od legitimních vlád a nikoliv od vrahů a zlodějů. Skromně řečeno, zdá se nyní pravděpodobné, že se OSN ocitne pod ohromným tlakem nutícím OSN k reformě.

Paradox je ale tento: je těžké si představit, že by pan Annan tomuto tlaku mohl odolat. Ale OSN vedená panem Havlem by dokázala ukořistit dostatek legitimity na to, aby těmto změnám odolala. Podle webových stránek pana Annana se od generálního tajemníka očekává, že je "symbolem ideálů" OSN. Je dost možné, že tuto svou práci pan Annan plní mnohem přesněji, než by kdy mohl plnit Václav Havel nebo třeba Naomi Oreskes a snad i než Christopher Monckton.

Překlad: L.
Motl